Jakmile udeří krize středního věku, někteří si koupí Ferrari, jiní vyrazí na túry do hor. Petr se však rozhodl pro stavbu pořádné pánské zašívárny na vlastní zahradě – místo k práci, snění, odpočinku a soukromí. Když jeho synové viděli tátovo kutění, rozhodli se mu pomoct a celý „rodinný projekt“ tak dokončili za tři měsíce. A mysleli na všechno – do domku si koupili i 4kW krbová kamna, která prostor krásně vytopí.
Vířivka musí pryč
V rohu poměrně velké zahrady stála původně vířivka, kterou majitelé v minulosti velmi využívali. Jejich děti však vyrostly, na zahradě už rodina netrávila tolik času a vířivka se tak stala prakticky nevyužívanou. Společně se syny ji vyjmuli ze země a prodali. Po vířivce zbyly Petrovi kovové zemní hroty, které se rozhodl znovu použít na základy zahradní zašívárny, místo toho, aby jámu zalil betonem. Po objednání všech potřebných materiálů a přípravě podkladu se pustil do realizace základů domku.
„Kluci při stavbě nosné konstrukce kladivo téměř nepustili z ruky.“
Dalším krokem byla stavba nosné konstrukce zahradní zašívárny. Koupili si raději nějaké stavební řezivo navíc, aby mohli stavbu více zpevnit a udělali dobře (jednalo se o 5% navýšení plánovaného rozpočtu). Svislé sloupky upevnili dvojitými diagonálními podpěrami, což nebylo nutné – posléze byla náročná instalace izolace. Se syny lehce nadzvedli hlavní střešní trám (10 x 15 x 420 cm), aby se vytvořil sklon střechy – střešní šindele měly požadavek na minimální sklon 13°.
S šindelem měl dobrou zkušenost, tak proč ne
Po usazení hlavního střešního trámu si pánové připravili k instalaci první pár střešních trámů. Jakmile si potvrdili jeho rozměry přiložením ke konstrukci, předřezali si i ostatní páry. Po položení pěnových panelů, upevnili na střechu vrstvu větruodolné fólie, kterou upevnili dřevěnými lamelami. „Není to úplně správný postup, u střechy domu by na folii měla být další vrstva dřevěných lamel,“ přiznává.
Zaizolování stavby
Petr použil parotěsnou folii, která se používá k zabránění vnikání vodní páry do konstrukce. Při volbě teplené izolace padla volba na minerální vlnu. V zimě jsou tu teploty opravdu nízké. „Doufejme, že 10 cm minerální vlny trochu pomůže,“ říká Petr. Nyní je stavba připravena na obložení dřevěnými deskami.
Našli způsob, jak si ušetřit čas i minimalizovat odpad vzniklý při řezání
Petrovi pomohlo naplánovat si prostor s typickými délkami stavebního řeziva – v tomto případě o délce tří metrů. Vnější dřevěný obklad zvolil výrazně silnější, než ten vnitřní. Petr také přiznává, že nejnáročnější práce byla ta, kdy tenké dřevěné lamely přidělával v interiéru na spodní stranu střešní konstrukce – práce s rukama zdviženýma nad hlavou je zdlouhavá. Nakonec celý domek opatřil nátěrem (jantarový teak). Vnější vzhled dřevěného domku byl hotový. Nastal čas pracovat na interiéru.
Myslete na náklady spojené s vybavením domku
Do nového zahradního domku položil se svými syny novou podlahu a začal se věnovat vybavení. Přesunul tam mapu Evropy, protože cestování bylo a stále je velkým koníčkem. Kromě toho si koupil novou pracovní židli a pomocí dvou dřevěných panelů se mu podařilo vyrobit poměrně solidní stůl. V neposlední řadě si sem přesunul svou 3D tiskárnu a ze zašívárny se začínala rýsovat poměrně hezká kancelář.
Teplo domova
Uvnitř budou pánové topit krbovými kamny, protože jak už bylo v textu zmíněno, v zimě je zde opravdu chladno. Požadavky na protipožární ochranu uvádějí, že komín musí být v dostatečné vzdálenosti jak od stěn, tak od vnitřních dřevěných konstrukcí. A protože je Petrova zašívárna poměrně malá, rozhodl se instalovat na stěny dodatečně dva kusy nehořlavého materiálu – ocelové plechy. Koupil si malá 4kW kamna na deštivé a chladné období, která mu domek spolehlivě vytopí. Už po prvním zatopení bylo jasné, že rozhodnutí stavět nelitoval a tak doporučuje podobný projekt všem, kteří se s krizí středního věku chtějí popasovat po svém.
Krbová kamna Prity MINI D s terciálním spalováním
